Studovat a zároveň chodit do zaměstnání, tak to je tedy úděl člověka, který není věru jednoduchý. Jenže co vy s tím naděláte, dobrovolně byste si nikdy nic takového nezvolila, leč vás se na váš názor vlastně vůbec nikdo neptal. Zkrátka přišel oběžník, že komu ve vašem oboru chybí vysokoškolské studium minimálně bakalářského stupně, takže ten si ho buď urychleně doplní anebo ve firmě skončí. Jistě, bývali by vám nabídli jinou, méně kvalifikovanou práci, ale na to, abyste tady ze dne na den uklízela jste stále příliš hrdá dáma.
Ničemu se nemůžete věnovat naplno
Takže jste začala studovat a bojujete na všech frontách, jak jen to jde. Bojujete doma, kde nemáte nejmenší čas na svou rodinu, a kde máte pocit, že už své děti a manžela ani nevidíte, bojujete v zaměstnání, kam chodíte nevyspaná a všechny úkoly se snažíte smést co nejrychleji ze stolu, a bojujete i na té zatracené vysoké škole, kde je pro vás každá zkouška martyrium a každá seminární práce balvan, který valíte vzhůru do kopce a obáváte se, kdy zakopnete a on vás povalí.